Není cestování jako cestování


Dnes už není cestování jako v dobách mého mládí. Ba je dnes situace výraznÄ› odliÅ¡ná od té, která tu byla tehdy. JistÄ›, i za mých mladých let prožitých jeÅ¡tÄ› ‚za minula‘ se dalo cestovat bez problémů po celém svÄ›tÄ›, ale rozdíl je v tom, že tehdy se po svÄ›tÄ› cestovalo bez omezení jedinÄ› tak prstem po mapÄ›. Zatímco v reálu to bylo nÄ›co docela jiného. Když chtÄ›l nÄ›kdo cestovat tehdy, musel být zadobÅ™e s rudou vrchností, a ani to jeÅ¡tÄ› nezaruÄovalo, že se nÄ›kdo dostane ‚ven‘. HlavnÄ› pÅ™i cestách do míst za takzvanou železnou oponou mohl vÅ¡e zhatit už i samotný náš stát, držící nás tu jako vÄ›znÄ›.

cizí země

Dnes už je všechno jinak. Do ciziny nás náš stát pouští prakticky bez omezení a většina cizích zemí našincům také nedělá problémy, pokud jsme ochotni na cizím území dodržovat jejich pravidla hry. A tak se musíme obvykle jen rozhodnout, zda do ciziny vyrazit s nějakou cestovkou nebo na vlastní triko.

Každá z těchto možností má svá plus a mínus. A když to zvažujeme, dá se konstatovat následující:

  • S cestovní kanceláří máme výhodu v tom, že se nemusíme o nic moc starat. Co nám tato nabízí a za co si u ní zaplatíme, to máme jisté. A pokud snad ne, můžeme si vydupat nápravu nedokonalostí nebo odÅ¡kodnÄ›ní.
  • S výjimkou pochybných nabídek nebo mimořádných situací se dostaneme tam, kam chcete, využijeme to, co nám nabízejí, a nastanou-li potíže, aÅ¥ se postará nÄ›jaký ten delegát.

cizí země

Takže by se mohlo zdát, že je takové cestování daleko výhodnÄ›jší, než když se ÄlovÄ›k nÄ›kam vydá sám a je tak sám svého Å¡tÄ›stí strůjcem. Ale co se mne týká, já to neberu. Nechci cestovat nÄ›kam se skupinou dalších naÅ¡inců, nechci, aby mÄ› nÄ›kdo vÅ¡ude ‚vodil za ruÄiÄku‘. A tak si radÄ›ji zaÅ™izuji vÅ¡echno sám. Což není díky internetu problém. JistÄ›, cestou se může ledacos zkomplikovat, ale to k tomu pÅ™ece patří. A bez nÄ›jakého toho vzruÅ¡ení by bylo cestování pÅ™ece nuda.