Tento nápoj je znám již neuvěřitelnou spoustu let. Kdo na to přišel, louhovat čajové lístky jako první se již nikdy nedozvíme. I když existuje pověst, že prý k tomu došlo jen čirou náhodou. Ono je to v podstatě jedno, protože ho máme tady, a tak můžeme pití holdovat i nezřízeně. Protože každý čaj je na něco dobrý. Všeobecně se však dá říci, že jeho pitím určitě zabráníme dehydrataci a dodáme tělu několik potřebných látek. Pokud pak spařujeme listí nějaké rostliny, je to odvar a nikoli čaj. Ale protože je zvykem to tak nazývat, nebudeme zde trvat na přesnosti výrazů.
Tak tedy například čaj z meduňky dokáže zklidnit organismus, a naopak čistý zelený čaj ho zase probere k většímu výkonu. Je to proto, že obsahuje kofein a L-theanin. Proto je dobré vědět, než ho začneme pít, proč ho pít chceme. Pít zelený čaj před spaním asi nebude ten nejlepší nápad. U nás je byl nejvíce známý čínský čaj, který si ti staří pamatují ještě v černých plechovkách. Tento byl vždy po ruce a spařoval se na všech frontách a v každém ročním období. Byl velice dobrý, jen si ho skoro všichni kazili cukrem. Jeho aroma a chuť se tak drobátko narušila.
Později se nám začaly vozit i jiné čaje ze všech koutů světa, kde se pěstoval. V zimě dokázal pocitově krásně zahřát. V létě se strčil do lednice a zase dokázal ochladit. Je jasné, že v tomto případě již nebyla jeho chuť taková, jako když byl naprosto čerstvě spařený. Je pravdou, že někdo si do něj dával také mléko nebo smetanu, ale podle odborníků to zazdilo tu pravou chuť. V čajovnách si čínský čaj můžete dát po celém světě, je stále ještě kromě indického nejvíce zastoupen v nabídkách citovaných podniků, ale naleznete ho i v nabídce klasických restaurací. Tam ho však většinou neumí správně použít, takže to zalijí a nechají louhovat dlouho a pak je čaj lehce nahořklý. Nejlepší je dělaný doma.