Co nás čeká a zřejmě nemine

Co je dobrá zpráva, že ekonomika měla slušný růst, a ten by se v následujících letech zastavit neměl, i když bude pozvolnější. Co to ale znamená v praxi a pro běžného občana a pracujícího člověka?

podnikatel s grafem

V první řadě jde o to, dostat co největší počet těch, kteří jsou pracovně aktivní a činní z vesnic do velkých měst, předpokládá se, že by tak naše hlavní město, a to především, obsáhlo jednu čtvrtinu celé české ekonomiky, což je opravdu úctyhodný podíl.

To, že jsme na tom ekonomicky dobře, neznamená, že tomu tak bude navždy, z toho je třeba vycházet a není na tom nic nepochopitelného, nic neroste věčně a tak je třeba začít myslet tzv. i na zadní kolečka a být připraveni i na jiné varianty. Počet čekatelů na práci je na nejnižším stupni, na jakém kdy byl, což jasně hovoří o tom, že práce je a je jí dost. Ekonomiku také podporuje běžný občan, aniž by si to plně uvědomoval, a to tím, že nakupuje, za což může i zvýšení mezd a tedy vyšší přínos do domácího rozpočtu.

Co by si přál nejen každý ekonom, ale i obyčejný člověk je, abychom se přiblížili vyspělým státům západní Evropy, kde jsou platy daleko vyšší, než jaké máme u nás v České republice. Bohužel zatím máme co dohánět, přestože pracovní výkonu se s těmi západními dají srovnat, o tom, co vídáme na výplatních páskách, se to říci nedá. Každopádně je to běh na dlouhou trať. Jedním z důvodů, proč se nedaří platy zvednout, je menší produktivita práce, chybí nám dohnat přibližně dvacet procent.
osoby u koule

Změnit by to chtělo celý systém naší ekonomiky, hlavním pilířem by neměly být společnosti zabývající se subdodávkami, ale ti, kteří jsou koncovými produkovateli. V tom je hlavní problém, v situaci, která je dnes, pak na toho posledního v řadě zbývá jen minimální marže a s tím související malé mzdy a prostředky na investování. Bohužel i nízký počet nezaměstnaných není v tomto případě pozitivní.

Nezbývá než doufat, že se naší ekonomice a tedy i nám bude v následujících desetiletích dařit.